Hiporehabilitace
„Genialita hipoterapie tkví v jednoduchosti a přirozenosti. Jeden živočišný druh svým pohybem ovlivňuje interaktivně pohybové vzorce (chůzi, dech, úchop, řečové schopnosti) jiného živočišného druhu.“ (Nerandžič, Z. 2006, s. 113)
Souhrnným označením hiporehabilitace se označují všechny terapie a aktivity při nichž se dostávají do interakce kůň a člověk se specifickými potřebami či zdravotním znevýhodněním. Pojem v sobě skrývá disciplíny hipoterapie, aktivity s využitím koně, psychoterapie pomocí koně a parajezdectví.
Při hipoterapii se využívá trojrozměrného pohybu koně k navození správných pohybových vzorců, držení rovnováhy a postury. Hipoterapie je prováděna pouze s písemným souhlasem lékaře, provádí se na k tomu cvičeném koni za asistence ergoterapeuta nebo fyzioterapeuta.Tato rehabilitační metoda má na rozdíl od běžných druhů fyzioterapie i psychologické působení vyvolané kontaktem s koněm.
Aktivity za použití koně jsou metodou sociální a speciální pedagogiky. Využívá se v ní prostředí koňské stáje, výběhů a celého zázemí k výchově, vzdělávání, motivaci a aktivizaci klientů se specifickými potřebami či zdravotním postižením.
Psychoterapie pomocí koně je integrativním směrem psychoterapie. Používá se k ovlivnění psychologických onemocnění a poruch. Při terapii se využívá koně jako koterapeuta pro jeho specifické vlastnosti.
Parajezdectví je zaměřeno sportovní výsledky nebo volnočasové jezdectví lidí s hendikepem. Má své disciplíny i na paralympijských hrách, jako například paravoltiž, paradrezůra či paravozatajství. (Česká hiporehabilitační společnost)
Felinoterapie
Ve felinoterapii se využívá pozitivního vlivu kočky na člověka, k podpoře jeho léčby, či zdraví. Provádí se přímým kontaktem klienta s kočkou. Je podpůrnou léčbou psychických a somatických poruch. Felinoterapii lze využít při léčbě neuróz, stresů, neklidu, či závislostí.
V Čechách je častější formou takzvaný návštěvní program, při kterém je kočka přinášena do zařízení pouze na terapii a po ní se vrací i s majitelem do svého domova. Ve světě je naopak téměř výhradně zastoupen rezidenční program felinoterapie, při němž je kočka po vycvičení dočasně umístěna v zařízení. Ze zařízení odchází ve vyšším věku, aby své stáří dožila v běžné domácnosti.
Lamaterapie
Dobře socializované lamy mohou být velmi kontaktní a interaktivní s lidmi. Jejich přirozená vlastnost shánět si aktuální skupinu do stáda se často využívá při vycházkovém programu lamaterapie. Tak může i větší skupinka lidí s hendikepem v oblasti orientace, paměti, či roztržitosti jít na vycházku s malým počtem průvodců, protože lamy případné opouštějící skupinku okamžitě navedou zpět. Při lamaterapii se dá samozřejmě využít i prostředí určené k chovu lam, úkony starostlivosti o lamy, plnění úkolů s lamou, apod.
Terapie za pomoci hospodářských zvířat
Terapeutické farmy umožňující tzv. farmingterapii se zaměřují na terapii prostřednictvím práce na farmě. Tato práce zahrnuje nejen přímý kontakt se zvířaty, jako je česání, hřebelcování dojení, převádění zvířat na pastvu, ale i úklid jejich boxů, přípravu krmiva, plnění jeslí krmivem, či zametání prostor farmy.
Terapie za pomoci malých savců
K terapii za pomoci malých savců se používají fretky, králíci a mnoho druhů drobných hlodavců. Podobně jako u canisterapie a felinoterapie i zde se využívá pozitivního vlivu zvířat na klienty. Kromě zlepšení psychického stavu, se lze zaměřit i na procvičování jemné motoriky, například vyčesáváním dlouhostrstých králíčků, hlazením zvířat, vytvářením prolézacího labyrintu mezi prsty pro myšky. U rezidenčního programu se pak u uživatelů zařízení dá budovat pocit zodpovědnosti, seberealizace starostlivostí o mazlíčka, či pro seniory zvláště důležitý pocit potřebnosti jejich péče.
Terapie za pomoci plazů a rybiček
Tento druh terapie je vhodnější pro rezidenční případně ambulantní formu. Tato ve většině blýskavá zvířata často slaví úspěch u klientů s autismem, u kterých se terapie za pomoci chlupatých zvířat míjela účinkem.
Delfinoterapie
Delfinoterapie je nejúčinější, ale zároveň finančně nejnáročnější forma animoterapie, proto je bohužel pro širší spektrum klientů těžko dostupná. Při běžném desetidenním pobytu se klienti často posunou dále a s trvalejším efektem, než například při roční práci canisterapeutického týmu. Pro svoji finanční náročnost se tato terapie často užívá až v případech, kdy jiné formy nepomáhají. Pro Čechy delfinoterapii zajišťuje první český delfinoterapeut Olda Bureš v Turecku. (Delfinoterapie.cz)
